Aluška.org. Ještě jiný pohled.

Před asi měsícem jsem na svém blogu zveřejnil článek s názvem Aluška.org. První český esoterický bulvár. Chtěl bych se na pár řádcích nad tímto textem zamyslet. Došel jsem totiž k závěru, že je tam něco velmi špatně.

1) Udělal jsem chybu ve jméně maminky autorky a také ve věku autorky, což je smutné, zvláště když jsem tak hlasitě poukazoval na nepřesnosti v článcích na Aluška.org. Holt, práce kvapná, málo platná.

2) Můj blog je neobjektivní a nevyvážený, černobílý. Tedy napsaný přesně takovým stylem, tj. bulvárním,  který sám kritizuji. Záměrně jsem vybral 3% těch největších přešlapů na stránkách a ty rozmáznul. Některé věci jsou k sobě manipulativně napojené. Článek je tedy čistou esencí bulvární žurnalistiky, za kterou se Alue omlouvám.

Co si opravdu myslím o Aluška.org?

Stránky Aluška.org jsou unikátní na české duchovní scéně v jednom velmi důležitém bodě, možná v tom nejdůležitějším a to že se nekomercionalizovaly. Denně je na stránky mnoho přístupů a pokud by
autorka chtěla, už dávno se na těch stránkách mohly objevit reklamy na antioxidanty, knížky,
alternativní měřící přístroje, doplňky stravy... autorka už dávno mohla svou publicitu prodat.
Neudělala to. Kolik takových stránek u nás existuje, které s duchovnem nekupčí?

Někteří namítnou, že poskytuje rady za peníze. Týká se to poradny, dotazů přes email a za odpověd si žádá 99 korun, s tím, že člověk může dát víc, to už je na něm. Mnohdy taková odpověd vyžaduje mnoho dohledávání v knihách a jiných pramenech a může zabrat mnoho hodin. Spravedlivá odměna za práci je něco přirozeného a nemá to s byznysem nebo prodáváním duchovna nic společného. Kdo tohle napadá, ten má sám máslo na hlavě a vidí třísku v oku druhého, ale ne trám ve svém vlastním.

Vytýkal jsem stránkám články o léčbě rakoviny. Ano, některé jsou povrchní, nejdou do hloubky, ale to není jejich účel. Účelem je o alternativních metodách léčby informovat, čtenáři si sami, pokud je zaujmou, mohou dohledat další podrobnější informace. Naopak, takové základní navedení je velmi důležité. Ne každý má možnost se s těmito věcmi setkávat jinde. A jen málokde se o nich vůbec píše. Blog tak dává čtenářům možnost volby a rozšiřuje jim obzory, inspiruje. Je nespočet témat a nelze se do hloubky věnovat všem, lze ale ukázat na zajímavou cestu.

Vytýkal jsem stránkám nepodařené zvěstování "konce světa". Ale ať autor přizná, jak si den předtím napustil plnou vanu studené vody a v místním Albertu v akci pořídil 5 plechovek fazolí. Co kdyby že? A nebyl to náhlý záchvat hladu, ani příprava na koupel, ale autora k tomuto chování dovedl právě článek na Aluška.org. Jo, jo, přesně v duchu "po bitvě každý generálem" si zas v blogu otvíral pusu. A to autorovi, často bez znalosti tématu, jde velmi snadno a často. 

A právě proto, že byl celý můj blog bulvární a z barevné reality vytrhnul jen jednu barvu, tak se v něm neobjevily věci, které naopak dosvědčují, že Aluška.org je místem, kde lze nalézt i pravou esoteriku. Z mého pohledu např. velmi krásný dokument o komunikování s dévy stromů (http://karolinaloskotova.blog.cz/1304/komunikace-s-devy-stromu-doporucuji).

V závěru textu mluvím o nastaveném zrcadle, do kterého se Alue zatím neodvážila podívat. Trvalo mi měsíc, než jsem nabral dost odvahy podívat se do svého vlastního zrcadla, které jsem si napsáním blogu nastavil. A přiznat si, bez všech výmluv, racionalizací a omluv, že jsem napsal něco, co bylo zbytečně útočné, neférové, neobjektivní, zkratkovité, jednobarevné, bulvární a zlé.

Za to bych se ti chtěl Alue omluvit. A popřát, ať se tobě i dílu daří. Obdivuji, co se ti ve tvém věku podařilo dokázat.