Ve výzkumu rakoviny se u řepy zkoumá látka betanin, která řepě dává charakteristickou červenou barvu. Koncentrace betaninu v řepě se pohybuje v rozmezí od 300 do 600 mg/kg. Betanin se používá v potravinářství jako barvivo pod označením E162, tedy jde o látku, která je oficiálně považována za zdraví neškodnou a netoxickou.
Pro zajímavost: betanin obsahuje i pitaya (plod kaktusovitých rostlin), která je známá též jako dračí ovoce (Dragon fruit). I u pitaya se již objevily první výzkumy jejího protinádorového působení viz např. http://www.biomedcentral.com/content/pdf/1752-153X-8-1.pdf
Studie působení betaninu
In vitro bylo zjištěno působení proti nádorovým buňkám u rakoviny prsu (MCF-7) a u rakoviny prostaty (PC-3) v Kapadia a kol. 2011 (1). U rakoviny prostaty šlo o zpomalení růstu buněk. Autoři porovnávali působení s chemoterapeutickým lékem Adriamycin (látka doxorubicin). U toho ale bylo protinádorové působení výraznější větší (po 3 dnech inhiboval růst buněk úplně, kdežto betanin pouze o 3,7 a 8,6%. U buněk rakoviny prostaty ale u betaninu došlo ke kumulativnímu účinku a po 7 dnech se růst snížil už o 12,5%. Narozdíl od Adriamycinu ale řepa není toxická a nemá žádné vedlejší nežádoucí účinky.
Doxorubicin patří mezi nejúčinnější léky v terapii karcinomu prsu, ale jeho použití je limitováno vysokou toxicitou a výskytem srdeční myopatie (kumulativní dávky mohou vést ke smrtelnému srdečnímu selhání). Kapadia srovnal obě látky proto, že chemická struktura betaninu a doxorubicinu je překvapivě velmi podobná. Dokonce doxorubicin má červenou barvu a po použití obarvuje moč do červena, stejně jako u některých lidí betanin.
Kapadia, 2013 (2) později zkoumal v pokusu in vitro použití extraktu z červené řepy společně s doxorubicinem na buňkách rakoviny slinivky, prsu a prostaty a zjistil u kombinace lepší výsledky než při použití doxorubicinu samostatně.
-
Konzumace červené řepy zvyšuje účinnost chemoterapie doxorubicinem
Ve studii na myších Kapadia a kol. 2003 (3) byl zjištěno výrazné působení u rakoviny jater a rakoviny kůže, jak ve fázi potlačení vzniku nádoru, tak v zastavení jeho růstu. Stejně tak u rakoviny plic Kapadia 2003 (4).
Lechner 2010 (5) testoval na krysách účinek pití vody s obsahem betaninu. U krys nejprve vyvolal nádor jícnu látkou N-nitrosomethylbenzylamin (NMBA). Zjistil, že krysy, které pily vodu s betaninem měly až o 45% méně papilomů na jícnu, než krysy v kontrolní skupině. Nádorové buňky se i pomaleji množily a více umíraly.
Betanin získaný z opuncie (Opuntia ficus-indica) indukoval apoptózu in vitro u nádorových buněk leukémie (K562) v Sreekanth a kol. 2007 (6).
Reddy a kol. 2005 (7) testovali různá přirodní barviva ze skupin betakyaninů a antokyaninů. U betaninu potvrdili v pokusech in vitro jeho účinek proti nádorovým buňkám různých druhů rakovin.
Reddy zkoumal také synergie a upozorňuje, že u testů s použitím betaninu (řadí se do skupiny betakyaninů) v kombinaci s látkami z kategorie antokyaninů (přírodní barviva odpovědná za barevnost ve škále červených odstínů od karmínové po modrofialovou až purpurovou) došlo k znegování protinádorového účinku!
Pro zajímavost, v přírodě neexistuje ovoce nebo zelenina, která by současně obsahovala betakyanin a antokyanin. Toto rozhodnutí přírody má jistě své důvody a bude dobré ho respektovat.
Červená řepa nesmí být kombinována s plody, které obsahují antokyany.
Jde např.
-
o červené zelí a ředkev,
-
z květů vlčí mák a růži
-
o plody z rodu brusnic (např. borůvka a brusinka) a rodu ostružiníku (např. ostružiny a maliny),
-
dále černý rybíz, višně a červená jablka.
-
Menší množství antokyanů se nachází také v banánech, meruňkách, hruškách, hrachu a bramborách.
Toto zjištění je také důležité u populární trojkombinace při odšťavňování: červené řepy, jablka a mrkve.
U mrkve je v pořádku oranžová varianta, která je označována jako „západní mrkev“. Ta totiž za svou barvu vděčí karotenoidům. Existuje ale ještě „východní mrkev“, která má fialovou, červenou, žlutou nebo černou barvu a barva těchto mrkví je způsobena právě antokyaniny.
Do šťávy tedy musíme používat západní variantu mrkví (ta, která je u nás běžně k dostání). U šťáv, které obsahují mrkev se doporučuje také přidat maličké množství olivového oleje, které zlepší vstřebání beta karotenů.
U jablek by mohl nastat problém pokud bychom použili červené odrůdy. Ty totiž obsahují antokyany ve slupce. Oškrábat před odšťavnováním slupku je nesmysl, protože slupka u jablka je obrovsky cenná (obsahuje nejvíce vitamínů a kyselinu ursolovou). Pro odšťavňování tedy použijeme jablka žlutá nebo zelená, která antokyany neobsahují (nebo jen ve stopových množstvích).
Odšťavnění nebo raw příprava v jídle jsou preferované varianty, neboť vařením obsah betaninu klesá (lineárně, čím delší vaření, tím větší pokles; a vyšší ve vodě a nižší párou).
Pro jistotu. Výše uvedené neznamená, že by červená jablka byla špatná. Antokyaninová barviva mají své vlastní plusy. Znamená to jen to, že je lépe červenou řepu s ovocem a zeleninou, která obsahuje antokyaniny, nemíchat, protože efekt účinku obou barviv se zřejmě navzájem nuluje. Něco jako bychom míchali barvy. Když chceme jenom červenou (betanin), tak ji nemůžeme smíchat s modrou (antokyanin), protože bychom z červené a modré dostali fialovou.
Zajímavosti o červené řepě
-
Server examine.com podrobně zkoumá účinek řepy na výkonnost u sportovců. Uvádí se nižší spotřeba kyslíku při cvičení a větší výdrž, zřejmě díky vysokému obsahu nitrátu v synergii s dalšími složkami.
Více viz http://examine.com/supplements/Beet+Root/#summary3
-
Při konzumaci červené řepy se u zhruba 10-14% lidí vyskytne beeturie. Takto se označuje červeně zabarvená moč nebo stolice. Červená barva je z tělem nezpracovaného betaninu. Důvod výskytu není znám, ale objevuje se častěji u lidí s abnormalitami v metabolismu železa. Např. u lidí s anémií z nedostatku železa (kteří ho mají málo v potravě nebo ho špatně vstřebávájí) nebo naopak u lidí s nadbytkem železa (hemochromatóza). Také u lidí s nedostatkem vitamínu B12 (u Addison-Biermerovy nemoci). Ale také se může objevit při konzumaci řepy současně s potravinami s vysokým obsahem kyseliny šťavelové (špenát, rebarbora aj.). Toto je v duchu teorie, která výskyt beeturie spojuje s vyšším pH v žaludku a delšími intervaly ve vyprazdňování. Žádná hypotéza ale doposud nebyla potvrzena a jde jen o teorie. Beeturie se považuje za neškodnou.
Závěr
Jako doplněk při onkologické léčbě je možno červenou řepu jednoznačně doporučit. Jde o velmi levný doplněk stravy, u kterého se zjistilo protinádorové působení jak v oblasti prevence, tak při působení na rakovinové buňky. Řepa navíc není nijak toxická zdravým buňkám. Při konzumaci doporučuji šťávu nebo nevařenou v celku a vyhnout se kombinování s ovocem a zeleninou, které obsahují antokyaninová barviva.
Výzkumů protinádorového působení u betaninu není zatím mnoho, ale výsledky již existujících řadí červenou řepu na seznam těch nejnadějnějších prostředků v alternativní léčbě.
Doplňující informace:
Red Beet Biotechnology: Food and Pharmaceutical Applications. Bhagyalakshmi Neelwarne. Springer Science & Business Media, 26. 7. 2012 – Počet stran: 447. Kniha se dá zakoupit jako ebook na Google Books. Knihou se dá listovat v PDF online. http://books.google.cz/books?id=w7nu4fXWmWwC&dq=beeturia+study&hl=cs&source=gbs_navlinks_s
Qi Zhang a kol. Beetroot red (betanin) inhibits vinyl carbamate- and benzo(a)pyrene-induced lung tumorigenesis through apoptosis. Molecular Carcinogenesis. 03/2012. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/22456940
Zdroje:
1 Kapadia GJ, et al. Cytotoxic effect of the red beetroot (Beta vulgaris L.) extract compared to doxorubicin (Adriamycin) in the human prostate (PC-3) and breast (MCF-7) cancer cell lines. Anticancer Agents Med Chem. (2011). http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21434853
2 Kapadia GJ, Rao GS, Ramachandran C, Iida A, Suzuki N, Tokuda H. J Complement Integr Med. 2013 Jun 26;10. Synergistic cytotoxicity of red beetroot (Beta vulgaris L.) extract with doxorubicin in human pancreatic, breast and prostate cancer cell lines. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23828331
3 Kapadia GJ, et al. Chemoprevention of DMBA-induced UV-B promoted, NOR-1-induced TPA promoted skin carcinogenesis, and DEN-induced phenobarbital promoted liver tumors in mice by extract of beetroot. Pharmacol Res. (2003). http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12543062
4 Kapadia GJ, et al. Chemoprevention of lung and skin cancer by Beta vulgaris (beet) root extract. Cancer Lett. (1996).http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12543062
5 Lechner JF, et al. Drinking water with red beetroot food color antagonizes esophageal carcinogenesis in N-nitrosomethylbenzylamine-treated rats. J Med Food. (2010). http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20438319
6 Sreekanth D, Arunasree MK, Roy KR, Chandramohan Reddy T, Reddy GV, Reddanna P. Betanin a betacyanin pigment purified from fruits of Opuntia ficus-indica induces apoptosis in human chronic myeloid leukemia Cell line-K562. Phytomedicine. 2007 Nov;14(11):739-46. Epub 2007 May 7.http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/17482444
7 Muntha K. Reddy, Ruby L. Alexander-Lindo, and Muraleedharan G. Nair. Relative Inhibition of Lipid Peroxidation, Cyclooxygenase Enzymes, and Human Tumor Cell Proliferation by Natural Food Colors. J. Agric. Food Chem., 2005, 53 (23), pp 9268–9273. http://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/jf051399j
Klíčová slova: rakoviny prsu (MCF-7), rakoviny prostaty (PC-3), rakovina slinivky, rakovina plic, karcinom jícnu, rakovina jater, rakovina kůže.
Pravděpodobné mechanismy účinku: inhibice DNA methyltransferázy (DNAMT), indukce apoptózy skrze aktivaci caspase-3, -7, -9 a PARP.