Patrik Schoupal

Amygdalin (B17, Laetrile) v léčbě rakovin

16. 10. 2014 9:18:22
Článek o amygdalinu je součástí projektu http://alternativnicesta.cz/, který má za cíl zmapovat alternativní metody léčby rakovin. Aktualizovaná verze článku o B17 viz http://alternativnicesta.cz/amygdalin-b17-laetrile/

Amygdalin je přírodní glykosid, který se vyskytuje v jádrech např. mandlí a meruněk, ale i broskví a švestek. Poprvé byl izolován ze semen mandloňovníku obecného. Prvním kdo přišel s myšlenkou, že by amygdalin mohl mít protinádorové účinky, byl americký biochemik Ernst Krebs, který použil pro amygdalin název „vitamín B17“.

 

Hunzové v reklamě na amygdalin

Nejčastěji se v článcích zmiňují národy Hunzů (hornatá oblast v Pákistánu a v oblasti Karakoramu) a Inuitů u kterých se údajně nevyskytuje rakovina a jejichž strava je bohatá na zdroje amygdalinu. Inuité prý hodně amygdalinu získávají ze sobího masa a plodů ostružiníku. Hunzové z meruněk.

Ovšem Hunzové jedli hodně vlastního vypěstovaného ovoce a zeleniny a různé druhy ořechů a měli hodně pohybu. Jedli jen málo masa a v jejich stravě nebyly žádné „éčka“. Nekouřili, nepřejídali se a nepili ani moc alkohol a žili v čisté průmyslem a civilizací nedotčené přírodě.  Žili tím co bychom dnes nazvali zdravým životním stylem.

Svým životním stylem se vyhnuli všem faktorům, které považuje moderní medicína za takové, které zvyšují riziko rakoviny.

Můžeme si rovnou škrtat ze seznamu podle NCI (Národního institutu pro rakovinu v USA).

http://www.cancer.gov/cancertopics/pdq/prevention/overview/patient/page3

  • cigarety a tabák ANO, Hunzové nekouřili

  • infekce

  • radiace ANO, kde by se tak vysoko vzala

  • imunosupresivní léky ANO, Hunzové k nim neměli přístup

  • alkohol ANO, pili jen málo

  • fyzická aktivita ANO, měli hodně pohybu

  • enviromentální faktory ANO, žili ve vysoké nadmořské výšce a studie ukazují, že vysoká nadm. výška koreluje s nízkým výskytem některých rakovin (2)

  • obezita ANO, neexistovala

  • skladba stravy ANO, čerstvá, vlastnoručně vypěstovaná, chemicky neupravená

A ještě dodám vitamín D, neboť Hunzové měli hodně sluníčka a vitamín D je spojován se sníženým rizikem vzniku některých rakovin (3).

Jak vidno, důvodů pro nízký výskyt rakoviny u Hunzů je mnoho, což propagátorům amygdalinu nezabránilo v uvádění příjmu amygdalinu v potravě jako důvodu jediného a hlavního.

Co je Laetrile?

0000079_amigdalina-tabletas-100-mg-frasco-con-100-tabletas_300
Laetrile je patentovaný lék, který je uměle chemicky modifikovanou variantou amygdalinu. Krebs a jeho syn ho vymysleli buď proto, že měli u testů s amygdalinem problémy s jeho toxicitou nebo spíše proto, že patentovaná forma modifikace amygdalinu se dala zpeněžit, na rozdíl od základní substance.

Laetrilový ráj v Mexiku aneb jak oškubat bohatého Američana

Dnes se 100 tablet amygdalinu (500mg/kus) prodává v Mexiku za cca. 1650 korun. Podobně stojí 10 dávek určených pro intravenózní podání.

Cena je obrovská, když si uvědomíme, že tablety obsahují jen extrakt z rozdrcených jader z různého ovoce a to z té části ovoce, která se považuje za odpad a nemá jiné komerční využití (jádra meruněk možná ještě v kosmetice).

Firma která dělá kompoty a džusy může tohoto odpadu produkovat desítky tun a odhaduji, že nákladová cena 1 krabičky amygdalinu o 100 tabletách bude v takovém případě třeba jen 20 korun.

Měsíc na klinice v Mexiku vyjde na něco přes půl milionu korun, ceny je těžké určit přesně, protože kliniky na svých stránkách ceny neuvádějí. U Laetrilu se na klinikách používá intravenózní forma podání.

Funguje to na lidech nebo ne?

Americká NCI provedla v roce 1978 retrospektivní dotazníkovou studii (4) a oslovila více než 400 tisíc doktorů s dotazem na pozitivní výsledky po užití Laetrilu (hlavní boom popularity Laetrilu byl v USA v 60. a 70. letech). NCI odhadla, že Laetrile užilo v té době v USA asi 75 tisíc lidí. V šetření dostali zpět od lékařů pouze 93 pozitivně hodnocených výsledků užívání, a jen v 6 z nich bylo zaznamenáno významné zmenšení nádoru. V roce 1978 to tedy vypadalo, že „to nefunguje“.

V roce 2007 provedli Milazzo a kol. (5) analýzu všech klinických dat od roku 1951 do roku 2007 se zaměřením na účinnost a bezpečnost podávání Laetrilu. V 36 studiích (většinou šlo o případové studie, nebyla k dispozici žádná klinická studie s kontrolní skupinou) nenašli potvrzení pro pozitivní účinek Laetrilu.
V roce 2007 „to také nefungovalo“.

Kdy a kde to fungovalo vždycky? V reklamních materiálech klinik v Mexiku, které berou půl milionu za měsíční léčebný pobyt. Grafy, které porovnávají 5leté přežití na mexické klinice Oasis of Hope s oficiálními statistikami z USA

viz http://www.oasisofhope.com/patient-survival-statistics.php

Problém těchto grafů je, že ta data nikdo nezkontroloval a neověřil. Je třeba je brát jako reklamní tvrzení na podporu prodeje zdravotnických služeb. Něco jako když v teleshoppingu tvrdí o smoothie makeru jaký to není zázrak, 20 minut s ním zvládne předvádějící rozmixovat všechno možné i nemožné, ale nedej bože když si ho člověk objedná. Doma ho pak čeká nemilé plastové překvapení, které nezvládne ani třetinu toho, co se v televizi ukazovalo. Prostě tohle nejsou oficiální ověřené statistiky, ale reklama.

Léčení Laetrilem je v Mexiku obrovský byznys a klinikám velmi vyhovuje, že je Laetrile v USA zakázaný, resp. neschválený jako lék. Mohou tak poukazovat na své imaginární skvělé výsledky a lákat nemocné Američany na naději a z peněz. Mohou hrát na konspirační strunu a tvrdit, že FDA nepovolila Laetrile, protože je účinný v léčbě a to si farmakoprůmysl nepřeje. Ve skutečnosti si ale možná nejvíce přejí zákaz Laetrilu právě mexické kliniky, protože bez boje a bez nutných investic získávají exkluzivitu.

Strašák jménem kyanid

V souvislosti s užíváním amygdalinu nebo Laetrilu se často uvádí varování před otravou kyanidem. Amygdalin sám o sobě je netoxický, ale postupně se rozkládá až na benzaldehyd a kyselinu hydrokyanidovou, ze které mohou vznikat jedovaté substance. Udává se (6), že z jedné tablety Laetrilu (500mg) může vzniknout až 30mg kyanidu. Hlavní nebezpečí kyanidové otravy se udává u dlouhodobého ústního užívání (v řádu měsíců), při kterém může dojít k chronické otravě (zátěž se postupně nasčítává).

Song a kol. 2014 (7) uvádějí, že toxicita je mnohem vyšší při ústním podání než-li při intravenózním. Při ústním podání dochází k větší hydrolizaci amygdalinu bakteriemi střevní mikroflóry a vzniká tak více kyseliny hydrokyanidové než u podání do žíly. U člověka byla otrava zaznamenána u dávky 4 gramy denně po dobu půl měsíce ústně nebo u stejné dávky do žíly podávané po dobu 1 měsíce. Toxicita naopak nebyla zaznamenána u dávek 0,6 až 1 gram denně.

Pacienti kteří se léčí Laetrilem mají brát 3-6 tablet denně, což činí 1,5 až 3 gramy a to už přesahuje nejvyšší zjištěnou bezpečnou dávku a vytváří tak u dlouhodobého používání riziko možné otravy. Jak velké to riziko je, to ovšem je předmětem další diskuze. Jasná čísla neexistují.

Někteří propagátoři tvrdí, že Laetrile neúčinkuje pokud se nedoplňuje současně komplexem vitamínů a minerálů (resp. pokud toto nepředchází začátku braní). A zdůrazňují např. zinek, o kterém tvrdí, že je nutný pro transport Laetrilu. Také považují za nutné doplňovat vitamín C (doporučují 1 gram co tři dny).

Spíše mi ale přijde, že to tvrdí kliniky, které nabízejí léčbu, s tím, že seznamy doplňků tají jako takové „léčebné tajemství“ a nepřímo tak lidem naznačují: ano, víme, že můžeš koupit amygdalin po internetu, ale nebude ti to fungovat. Pokud se chceš vyléčit, musíš k nám na kliniku, kde umíme amygdalin používat a víme co musí léčbě předcházet a co jí musí doprovázet.

Jak vypadá šarlatán aneb kdo nás má za Kašpara

Tomáš Kašpar vydal krátkou knížku ve formě e-booku s názvem Jak se zbavit rakoviny, kde velkou část věnuje právě amygdalinu. Už po prvních dvou stranách je ale jasné, že text nelze brát vážně, protože obsahuje mnoho zásadních, ale ničím nepodložených tvrzení jako např. že úspěšnost onkologické léčby u raného stádia rakoviny je jen od 1,5 do 18 procent, což jsou čísla, která jsem ještě nikde neviděl, ani na těch nejbulvárnějších internetových stránkách s články o rakovině. Odkaz na zdroj těchto čísel samozřejmě neuvádí. Po přečtení celé jeho „práce“ mám skoro dojem, že jde o trolla, který si chce z příznivců alternativní medicíny vystřelit (udělat Kašpara), protože takový ucelený přehled nepodložených blábolů jsem ještě poskládaný do jednoho článku neviděl a to už jsem viděl hodně.

Kašpar např. tvrdí, že „.. studie prokázaly, že neléčení pacienti žijí stejně dlouho jako léčení, nebo dokonce ještě déle, avšak s lepší kvalitou života!“ Samozřejmě žádné takové studie na doložení neuvádí.

Pak zavede řeč na zázračnou metodu, kterou nám nabízí a sdělí nám, že úspěšnost této metody je:

  • Při terminální fázi rakoviny 15 %.
  • V případě raného stádia zhoubného nádoru 85 %.

Kde k těm číslům přišel, ví jen on sám. Zdroj znovu neuvádí (zřejmě půjde o data z reklamního letáku kliniky v Mexiku, který má za cíl prodat americkým mudlům). A ještě dodá, že „Při prevenci je úspěšnost 99,98 % – ty dvě setiny procenta tvoří lidé dlouhodobě vystavovaní radiaci nebo silným karcinogenům.“

V jeho případě to bude spíše vystavení halucinogenům.

Další jeho tvrzení je, že „Laetril se však jakožto přírodní látka nedá patentovat a žádná firma si ho nemůže přivlastnit.“ Načež začne hrát na starou dobrou konspirační notu řečmi o tom, že proto je prosazení pravdy o Laetrilu tak potlačováno.

Tady už to fakt vypadá, že si autor „Nespěchejte do rakve“ a majitel firmy Akademie úspěchu s.r.o. dělá legraci. Laetril totiž není přírodní látka, ale polysyntetická modifovaná verze přírodní látky, která ne že se nedá patentovat, ale kterou si rodina Krebsů patentovat naopak nechala, aby si ji mohla přivlastnit. Patent z roku 1961 je pod číslem 2985664 (http://www.freepatentsonline.com/2985664.html) a týká se látky „“l-mandelo nitrile-beta-glucuronic acid“ (Laetrile).

Z podobných publikací jako je ta Kašparova může člověk snadno nabýt dojmu, že rakovinu léčí spolehlivě dneska už úplně všechno, včetně proběhnutí se po dvorku za úplňku nahý.

To čo máte za informacie, preboha?

Onehdá se do mě nějaká anonymní paní ostře pustila v diskuzi na Facebooku, kde jsem prohlásil, že se amygdalin musí objednávat z Mexika, slovy „a amygdalin sa rozhodne nemusi objednavat z Mexika, to co mate za informacie, preboha?„ a přidala link na doplněk stravy od Terezia Company „B17 Apricarc s meruňkovým olejem“.

Podívejme se proto jaká tajemství tento produkt skrývá.

V kapsli je 400 mg prášku z meruňkového jádra, rakytníku, reishi a hlívy ústřičné. 60 kapslí za cca. 300 korun. Problém je, že výrobce neuvádí přesný poměr jednotlivých složek. A může to pak dopadnout jak u některých džusů a nápojů, kde je na obale uvedeno velkým písmem limetka, kiwi, liči nebo jiné cizokrajné ovoce, ale ve složení je hlavně voda, cukr a jablko, kdežto obalem inzerovaného ovoce tam je třeba jen 0,1%.

Na stránkách některých prodejců se dá nalézt alespoň obsah uvedený na 4 kapsle (proč zrovna takto netuším, něco podobného jsem viděl poprvé). Tam se uvádí 640 mg „meruňková jádra s obsahem vitamínu B17“. Na jednu kapsli to vychází na 160mg prášku z mletých jader. Problém ale je, že rozemleté meruňkové jádro je něco jiného než amygdalin. Jedno meruňkové jádro váží zhruba 0,6 gramu a obsahuje mezi 0,9 až 5% amygdalinu. Počítejte tedy se mnou:

1 kapsle produktu Terezia Company obsahuje pouhých 5 mg amygdalinu (B17). Na klinice v Mexiku se bere až 3000 mg denně. Kdybychom chtěli užívat ekvivalentní dávku v produktu Terezia Company, stála by nás dávka na den 3000 korun (a museli bychom zpolykat absurdních 10 balení = 600 kapslí).

Produkt Terezia Company je jen velmi drahé placebo, které se jenom přiživuje na vlně zájmu o amygdalin. Pokud ovšem tu vlnu i samo nevyvolává? Jak si totiž vysvětlit, že v diskuzích na webu pod jejich produktem někteří tvrdí, že jim zrovna B17 Apricarc s meruňkovým olejem pomohl s rakovinou? (8):

Zuzana Melicheríková, Slovensko: „Bratr měl o mnoho lepší markery. Zakúpili sme pre brata Apricarc B17 a veľmi mu to pomohlo, mal o mnoho lepšie markery aj všetky krvné testy, zatiaľ sa mu choroba nevrátila...“

Alena J.Senica: „Maminka se léčí na onkologické onemocnění, produkt B17 APRICARC užívá 1 rok. Kromě toho užívá i rakytníkový olej v tobolkách a věřím, že i díky Vaším produktem se cítí lépe. Děkujeme.“

Tady něco smrdí a dobrý úmysl to nebude.

Produkt totiž obsahuje jen biologicky v podstatě neaktivní množství amygdalinu. Jen to potvrzuje můj názor, že trh s doplňky stravy u nás má jediný cíl a to vydělat na nich.

A neštítí se při tom ničeho. Na svých stránkách mají 3 dlouhé odstavce informací o Laetrilu, Krebsovi, Hunzech, zmiňují Griffinovu knihu Svět bez rakoviny atd. Jediné co nikde neuvádí je, že to všechno se jejich produktu vůbec netýká, nemá s jejich produktem nic společného, protože jejich produkt obsahuje stovkykrát nižší obsah látky B17 než se běžně používá v léčbě.

Největší obsah této látky tak mají paradoxně v názvu produktu.

 

Verdikt

Amygdalin je kontroverzní věc. Buď je hodně haněn, nebo zase naopak zcela nekriticky vyzdvihován. Musím konstatovat, že ve zdrojích, které tvrdí, že funguje, je spousta prokazatelných lží a manipulativních spojení a že statistiky vyléčení pocházejí z klinik v Mexiku, které mají z Laetrilu obrovský byznys. V tomto případě bych se přiklonil na stranu zdrojů, které u amygdalinu nenašly dostatek důkazů, které by prokázaly účinnost protinádorového působení u lidí, respektive které by prokázaly úspěšnost léčby amygdalinem. Amygdalin tedy jako součást alternativní terapie nedoporučuji.

 

Prostor pro pochybnost

O amygdalinu se tvrdilo, že pro jeho protinádorové působení nejsou důkazy ani ve studiích in vitro a in vivo. Ale v posledních 10 letech se tyto studie objevily a pozornost je amygdalinu věnována hlavně v Asii (Číně, Japonsku a Jižní Koreji).

Yu a kol. 2013 (9) in vitro a in vivo prokázali protinádorové působení amygdalinu u buněk karcinomu děložního čípku.

Makarevič a kol. 2014 (10) in vitro zjistili, že amygdalin výrazně zpomalil růst nádorových buněk u rakoviny močového měchýře.

Song a kol. 2014 (7) cituje hned několik in vivo a in vitro studií, které potvrdily protinádorové působení u amygdalinu.

Fukuda T, Ito H, Mukainaka T, Tokuda H, Nishino H, Yoshida T. Anti-tumor promoting effect of glycosides from Prunus persica seeds. Biol Pharm Bull 2003;26:271-3. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12576693

Kwon HY, Hong SP, Hahn DH, Kim JH. Apoptosis induction of Persicae Semen extract in human promyelocytic leukemia (HL-60) cells.Arch Pharm Res. 2003 Feb;26(2):157-61. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/12643594

Park HJ, Yoon SH, Han LS, Zheng LT, Jung KH, Uhm YK, et al. Amygdalin inhibits genes related to cell cycle in SNU-C4 human colon cancer cells. World J Gastroenterol 2005;11:5156-61. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16127745

Chang HK, Shin MS, Yang HY, Lee JW, Kim YS, Lee MH, et al. Amygdalin induces apoptosis through regulation of Bax and Bcl-2 expressions in human DU145 and LNCaP prostate cancer cells. Biol Pharm Bull 2006;29:1597-602. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16880611

Chen Y, Ma J, Wang F, Hu J, Cui A, Wei C, et al. Amygdalin induces apoptosis in human cervical cancer cell line HeLa cells.Immunopharmacol Immunotoxicol 2013;35:43-51. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/23137229

Jun Chang, Yan Zhang. Catalytic degradation of amygdalin by extracellular enzymes from Aspergillus niger. Process Biochemistry. Volume 47, Issue 2, February 2012, Pages 195–200. http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1359511311003874

Zde autoři tvrdí, že protinádorové působení nemá samotný amygdalin, ale jeden z produktů, které teprve vznikají z amygdalinu. Konkrétně hovoří o látce PTMT, která má být hydroxylovým derivátem prunasinu.

I další výzkum uvádí, že amygdalin působil až při aktivaci beta-D-glukosidázou.

Cunshan Zhou, Lichun Qian, Haile Ma, Xiaojie Yu, Youzuo Zhang, Wenjuan Qu, Xiaoxu Zhang, Wei Xia. Enhancement of amygdalin activated with β-d-glucosidase on HepG2 cells proliferation and apoptosis. Carbohydrate Polymers. Volume 90, Issue 1, 1 September 2012, Pages 516–523.http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0144861712005322

Pořád si ale myslím, že podporovat byznys s předraženým odpadním materiálem z ovoce není dobrý nápad, protože za ty peníze, které bychom za měsíc užívání vynaložili, můžeme pořídit několik jiných, levnějších alternativ, které mají stejný nebo vyšší potenciál účinnosti. Z mého pohledu amygdalin prozatím v analýze risk/odměna neobstál.

 

Zdroje:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ernst_T._Krebs

2 Amsel J, Waterbor JW, Oler J, Rosenwaike I, Marshall K. Carcinogenesis. 1982;3(5):461-5. Relationship of site-specific cancer mortality rates to altitude. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/7094209 3 Hayes DP. Cancer protection related to solar ultraviolet radiation, altitude and vitamin D. Med Hypotheses. 2010 Oct;75(4):378-82. doi: 10.1016/j.mehy.2010.04.001. Epub 2010 Apr 18. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20403668

http://www.cancer.org/treatment/treatmentsandsideeffects/complementaryandalternativemedicine/pharmacologicalandbiologicaltreatment/laetrile

5 Milazzo S, Lejeune S, Ernst E. Laetrile for cancer: a systematic review of the clinical evidence. Support Care Cancer. 2007 Jun;15(6):583-95.http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/?term=Laetrile+for+cancer%3A+a+systematic+review+of+the+clinical+evidence

6 George W. Newton, Eric S. Schmidt, and Jerry P. Lewis. Amygdalin Toxicity Studies in Rats Predict Chronic Cyanide Poisoning in Humans. West J Med. Feb 1981; 134(2): 97–103. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1272529/?page=6

7 Song Z, Xu X. Advanced research on anti-tumor effects of amygdalin. J Can Res Ther [serial online] 2014 [cited2014 Oct 5];10:3-7. Available from:http://www.cancerjournal.net/text.asp?2014/10/5/3/139743

http://www.terezia.eu/cz/produkt/b17_apricarc_s_merunkovym_olejem

9 Yu Chen, Jinshu Ma, Fang Wang, Jie Hu, Ai Cui, Chengguo Wei, Qing Yang, and Fan Li. Amygdalin induces apoptosis in human cervical cancer cell line HeLa cells. Immunopharmacology and Immunotoxicology. Febuary 2013, Vol. 35, No. 1.http://informahealthcare.com/doi/abs/10.3109/08923973.2012.738688

10 Makarević J, Rutz J, Juengel E, Kaulfuss S, Reiter M, et al. (2014). Amygdalin Blocks Bladder Cancer Cell Growth In Vitro by Diminishing Cyclin A and cdk2. PLoS ONE 9(8): e105590. Online http://www.plosone.org/article/info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0105590#pone.0105590-Milazzo1

Autor: Patrik Schoupal | karma: 21.10 | přečteno: 9919 ×
Poslední články autora